Komunikace se sousedy

Pan Reptal od vedle si stěžuje pokaždé, zaslechne-li jedno jediné zatlučení hřebíku do zdi. „Oni rekonstruují a nedali to nikomu vědět! Kdo má ten hluk poslouchat, kdoví jak dlouho to bude trvat?“ pouští se do domovníka. „Ty dveře nechávají otevřené, to jsem zvědavý, kdy mi někdo něco ukradne ze sklepa…“. Také máte v bytovém domě za souseda pana Reptala? A ne jednoho? Snažíte se argumentovat za jiné, omlouvat je, že nedali vývěsku, že rekonstruují, že potřebují otevřené dveře při stěhování? Nejste sami. Rádi byste věděli, jak takové problémy řeší jiní? Jak to dělají jinde?

Jací jsou vaši sousedé?

Mladí, staří, hodní, milí, protivní, hluční, tolerantní, bohatí či chudí, vaši sousedé mohou být všelijací a vy se musíte naučit přijmout je takové, jací jsou. Z komunikačního hlediska je sousedství velmi zvláštní spolek lidí, kteří sdílí jeden dům, u rodinných domů jednu ulici. Vztahy mezi sousedy jsou různorodé, někteří se zdraví letmým pokynem hlavy, ti důvěrnější pak slovním pozdravem proneseným ve spěchu. Sousedé jsou lidé, kteří žijí za zdí, potkáváme se s nimi na schodech nebo ve výtahu. Jsou to lidé, kteří jsou nám blízko a zároveň mohou být tak daleko.

Nejčastější konflikty mezi sousedy

Je potřeba si uvědomit, že ideální soused neexistuje, neboť neexistuje člověk ten, který by se zalíbil lidem všem. Dobré však je, že sousedské spory lze často vyřešit. Plačící dítě, hlučné noční mejdany, soused kutil, chovatel páchnoucích zvířat, soused slídil, soused kuřák, nikdy nekončící hudba, neprovedený úklid na chodbě, hromadění věcí ve společných prostorách – to jsou nejčastější příčiny sousedských sporů.

A jaká jsou možná řešení?

Například velmi častým problémem v bytových domech bývá neuklizená (neumytá) chodba, někteří vlastníci bytů (či nájemníci) prostě tuto činnost z jakýchkoliv důvodů neprovádějí (a důvodem nemusí být jen neochota, ale třeba také zdravotní stav, či věk). Tento problém se snadno vyřeší, pokud si na domovní schůzi odhlasujete, že vám úklid bude dělat nějaký externista. Jedenkrát za týden vám za rozumný poplatek kompletně uklidí společné prostory, výsledkem je čistota domu a spokojenost jeho obyvatel.

Jak začít s efektivní komunikací?

Zkuste se v dnešním uspěchaném světě zastavit a věnovat trochu více pozornosti lidem ve vaší blízkosti, vašim spolubydlícím, sousedům, lidem, kteří žijí kolem vás. Zkuste se na sebe podívat očima těch druhých, podívejte se do zrcadla svého chování a možná uvidíte spoustu možností, jak vzájemnou komunikaci zlepšit. Ne nadarmo se říká „Nejprve si ukliďme před vlastním prahem“ Zapřemýšlejte proč se něco nedaří a zkuste připustit, že něco málo nedostatků může být i u vás. Prostě „Ukliďte si ….“

Položte si pár otázek a zkuste si na ně odpovědět.

Jak znáte své spolubydlící, své sousedy? Víte, kdo je v bytovém domě nejstarší a kdo nejmladší? Zkuste neignorovat jejich starosti, problémy a radosti. Efektivní mezilidská komunikace začíná vždy u každého z nás, proto se nebojte být tou „aktivní osobou“, která promluví první.

Příprava a vedení shromáždění vlastníků

Momentem, kdy se setkávají téměř všichni obyvatelé domu, jsou domovní „schůze“. Toto setkání je důležité pro každého účastníka. Ten kdo toto setkání svolává (ve většině případů jsou to předsedové BD a SVJ), by se na tuto akci měli co nejlépe připravit.

Vždy je vhodné pořizovat zápisy z těchto schůzí, neboť písemná forma „zafixuje“ projednané záležitosti doslova a nedochází pak k následné chybné dezinterpretaci jinými obyvateli domu. Předem je dobré informovat sousedy o záměru jakékoli plánované činnosti již od samotného počátku, sbírat podněty a konzultovat vlastní zadání. V takových případech je vhodné vyhlásit výběrové řízení s předem stanovenými kritérii a o jejím průběhu informovat všechny sousedy. Na domovní schůzi se vyjadřujte jasně, srozumitelně a požívejte přirovnání, která prostým lidem dokáží přiblížit odborné činnosti.

Na počátku ostatním obyvatelům řekněte výhody plánovaného zásahu, specifikujte všechny přínosy, ale nezapomeňte i na možná nebezpečí (např. v průběhu stavby). Celé setkání řiďte a nezapomeňte hned na začátku, všechny informovat, jak bude vlastní diskuze nad probíranými tématy probíhat.  Nedopusťte překřikování, nebojte se přidělovat slovo, dá se velmi jednoduše říct „vyvolávat“, předejdete tak výrazným způsobem možnosti vzniku hádky, snažte se vytvořit společnou diskusi, která může být velmi nápomocná při sblížení sousedů a navodit atmosféru družnosti. Nebojte se dát slovo oponentům, chtějte však po nich konkrétní řešení, ne pouze kritiku, která je oproti tvůrčí činnosti, vždy výrazně jednodušší. Kritizovat umí každý, ale tvořit, to je umění.